Pěkně napsaný článek o Muttech na DFENSu

Užitečné odkazy se hodí...
Odpovědět
Uživatelský avatar
M151
Admin
Příspěvky: 1777
Registrován: 11 kvě 2007 21:59
Kontaktovat uživatele:

Pěkně napsaný článek o Muttech na DFENSu

Příspěvek od M151 »

Rozhodně stojí za přečtení :)

Hlavně ta diskuze :roll:

Test: AM General 1/4 ton truck tactical M151A2



Vůz M151 byl vyvinut v padesátých letech a poté různými výrobci v různých verzích produkován od šedesátých let až do roku 1985. Můj exemplář měl to štěstí, (nebo možná smůlu) že se narodil v letech vietnamizace konfliktu v jihovýchodní asii. Po vyjetí z výrobní linky firmy AM General byl přidělen k námořní pěchotě, dostal na nárazník převozní identifikaci, a byl odtransportován do USMC base Barstow. Tam mu předvrtali do karoserie díry na upevnění držáků antény a kitu brodění, předkreslili fixírkou budoucí kamufláž a ….. najednou válka skončila. V Barstow všechny auta připravená na transport do zámoří zakonzervovali a naskládali do hal. Odtud jich několik vysvobodili holandští šmelináři s vojenskou technikou na konci minulého tisíciletí, a jejich prostřednictvím se jeden kus dostal až ke mně a ukojil tak moji dlouholetou touhu po tomto stroji.

Motor je litinový, vodou chlazený, řadový čtyřválec Ordnance 2370 ccm s magnetovým zapalováním a rozvodem OHV o výkonu 74 koní, což je na tunový automobil od kterého se nečekají zázraky akcelerace v pohodě. Převodové ústrojí oproti klasické koncepci postrádá redukční převodovku a její funkci plní první rychlostní stupeň zpřevodovaný extrémně do pomala. Řazení jednotlivých stupňů, zvláště 3. je třeba věnovat zvýšenou pozornost a přesnost. Přiřazování předního náhonu je možné i za jízdy, stejně tak jako jeho vypínání. Metrosexuální prvky jako například mezinápravový diferenciál, nebo nedejbože nějaké asistence trakce samozřejmě nehrozí. Původní pneumatiky Good Year Military OZ 7,00/16 byly nahrazeny protektory Black Star Mud Max 205/16.

Výzvou pro konstruktéry nepochybně byla samonosná konstrukce karoserie – v této kategorii mírně neobvyklá, nicméně přidělávající vrásky pouze masochistickým restaurátorům vrhajícím se na demilitarizované (rozuměj napůl napříč přeřízlé) exempláře. Jako ideový a konstrukční předchůdce vozu M998 známějšího pod komerční přezdívkou Hummwee nebo Hummer, je automobil vybaven lichoběžníkovými nezávislými nápravami s vinutými pružinami, záměnnými diferenciály a kardankami. Ve verzi A2 pak i moderní univerzální armádní elektrickou výbavou – vodotěsné blinkry plus poziční světla, palubní deska, spínač světel a blinkrů – to vše je dodnes stejné například v tancích M1 Abrams nebo nákladních automobilech. Rozdělovač a kabeláž jsou ve vodotěsném provedení, s gumovými manžetkami na konektorech, vše vzhledem k 24 voltové instalaci poněkud masivnější než u běžných vozů. Vzhledem ke koncepci je pod diferenciálem víc místa než u některých tuněných rádoby offroad japonských civilních krámů s 33 palcovými pneumatikami. Zespoda jsou vlisovány v chassis jakési zpevňující lyžiny které relativně chrání spodek vozu před nejhoršími ranami. Přední diferenciál je chráněn minipancířem.

Vůz je vybaven mnoha fíčurami, které spolehlivě zaplňují celou škálu gaussovy křivky z hlediska užitečnosti. Velmi efektní, avšak z důvodů odstřihnutí radiového gerétu zhola nefukční je přepínač napájení vysílačky z baterií na generátor, ukazatel příkonu vysílačky pro ladění výkonu generátoru ručním plynem a páčkový roger. O klesající společenské úrovni branců americké námořní pěchoty svědčí i relativně raritní vybavení vozu zamykáním víka nádrže a řadicí páky. Má-li tento jev souvislost s tím, že se v vojenských potravních dávkách už v osmdesátých letech začaly namísto tradičních beefs nebo porks objevovat menu typu enchiladas, burritos, melone chicken apod. nechme na úvaze bystrého čtenáře. Užitečnou a zpohodlňující fíčurou je naopak umístění hrdla palivové nádrže zvenčí pod okrajem sedadla pilota, což umožňuje u pumpy během tankování nevystupovat z vozu a pohodlně držet čerpací pistoli v levé ruce. Tento jev se občas neobejde bez skřípění zubů rozžehlených managerů v luxusních vozech, které byvše vybaveny snad i paknami na otevírání huby při zívání, stejně obligátně nudně nutí u pumpy řidiče pracně lézt z vozu.

Doplňková výbava sestává dále z kitu pro hluboké brodění, což jsou trubkové nástavce na sání a výfuk, obohacené nastavitelným ventilem, který soustavou trubiček zvyšuje přetlak v motoru pro krátkodobou jízdu pod vodou. Praktický význam pro běžný provoz spočívá snad jen v estetické úpravě původního zvuku do basového brumenda poprdávajícího veledlouhou rourou.

Ostatní volitelná výbava je poplatná svým charakterem a rozsahem ideové rozmáchlosti a velikosti rozpočtu pentagonských boys v postjohnsonovském období. Dekontaminační sada, hasicí přístroj, svářecí sada (pracuje jen s alternátorem na 180 A), lampička pro čtení mapy, „winterizační“ sada pro provoz do minus šedesáti stupňů, systém pro ochranu před převrácením (ano – je to ve skutečnosti jenom rám), hardtop, desítky typů držáků a montáží na kulomety a ruční zbraně, střihač drátů, sada nočního vidění, vysokovýkonný pátrací reflektor atd atd, když mám jmenovat z těch známějších.

Nyní přikročíme k hodnocení nejdůležitějšímu, a to jízdních schopností a vlastností. Nejprve je potřeba si uvědomit, že pracujeme se specifickým vozem. Nezávislé zavěšení, nízko položené těžiště a relativně výkonný motor dovolují provozovat s tímto vozem jinak těžko uskutečnitelné zábavičky. Jedním z nejnápadnějších a nejefektnějších triků je přejíždění až 25 cm vysokých obrubníků a jiných překážek v plné rychlosti, absolutní výhled a orientace a tím pádem i přehled v provozu a v neposlední řadě malé rozměry, především na šířku. Koncepce podvozku předurčuje i styl pilotáže v terénu. M151 rozhodně není trialový speciál se zkřížením v hodnotě délky vozu, naopak v náročnějších pasážích, kde je možno očekávat podstatnou ztrátu adheze je potřeba aplikovat tzv. dynamickou pilotáž (neboli lidově tzv. cihlu) a doufat že si to ten podvozek v rychlosti nějak pobere. Ostatně rychlá jízda je leitmotivem a hlavním offroadovým požitkem tohoto vozu – především ve srovnání s automobily s pevnými nápravami, které po standardním oraništi zoufale poskakují jako schizofrenní kozička, se M151 jen ladně vlní. Na rozlehlých loukách pak lze provozovati tzv. jízdu Xi Xao, kdy se řidič ocitá mimo své běžné pracoviště. Ruční plyn je vůbec zajímavá hračka, a možné efekty nejsou ještě zcela do podrobna prozkoumány.

V městském provozu je pak třeba se příjemně usmívat, a nedemonstrovat schopnosti vozu na teritorích národního podniku Sady lesy mechy nebo na tramvajových ostrůvcích obsazených pěšci. Ostatní účastníci provozu pak vesměs jen se zájmem zízají „na toho wilise“ a jaksi mimochodem dávají přednost.

Údržba vozu je v podstatě součástí kulturního vyžití neb se jí zhusta účastní kolemjdoucí „odborníci“ a známí, občas se komplikovanější oprava zvrhne v párty, až bohapustou pitku. Stavebnicovou koncepci snažící se usnadnit mechanické práci na úroveň průměrného kanonenfutru z Alabamy však dovedli američtí konstruktéři takřka k dokonalosti, tudíž na 90 % všech spojů postačuje šroubovák a půlpalcový klíč. Většina běžných provozních závad se dá odstranit i v kocovině na trávě a jehličí.

Existují individua, kteří považují střechu, dveře, popřípadě přední okno za nezbytnou součást každého automobilu. Pro tyto lidi je vůz M151 zcela nevhodný. Mírná forma nějaké neškodné duševní poruchy (obsese, sociopatie) je naopak pro majitele takových a podobných aut s určitou mírou nadsázky typická.



http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2007061001
In MUTT we trust!
Odpovědět